Proočkovanost proti covidu v České republice úzce souvisí se sociálním a ekonomickým postavením lidí. Na konci roku 2023 zůstalo bez jediné dávky vakcíny 22,4 % sledovaných dospělých. U skupiny s nejnižšími příjmy, která zároveň pobírala sociální dávky, to bylo 42,1 %.

Největší výzkum očkování ve střední a východní Evropě

Národní institut SYRI a Ústav zdravotnických informací a statistiky analyzovaly data téměř 6,4 milionu obyvatel ve věku od 26 let. Jde o nejrozsáhlejší výzkum svého druhu ve střední a východní Evropě. Výzkumníci nevycházeli z dotazníků. Propojili anonymizované údaje z několika celostátních administrativních registrů, a mohli tak sledovat vztah mezi očkováním, zdravotním stavem, využíváním péče a socioekonomickou situací.

Podle hlavní autorky studie Dagmar Dzúrové z Národního institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy umožnil tento přístup pracovat s objektivně zaznamenanými údaji místo toho, co lidé sami uvedou.

Klíčová zjištění o neočkovaných

  • Sociálně znevýhodnění lidé zůstávali neočkovaní téměř čtyřikrát pravděpodobněji než nejbohatší skupina.
  • Mezi nezaměstnanými bylo neočkovaných 38,7 %, tedy 1,5krát více než mezi pracujícími.
  • Ve věku 26 až 29 let zůstalo bez vakcíny 35,9 % lidí, u lidí nad 70 let jen 12 %.
  • Nejvyšší proočkovanost měla Praha a její okolí, nejnižší severní a střední Morava a Slezsko.
  • Vyšší proočkovanost měli lidé s evidovanými chronickými diagnózami a lidé registrovaní u praktického lékaře.

Spoluautor studie Josef Bernard ze SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR upozorňuje, že nízký příjem sám o sobě nezpůsobuje odmítání očkování. Podle něj může jít o horší dostupnost zdravotní péče, nižší důvěru v instituce, nižší zdravotní gramotnost, jiné životní priority, administrativní bariéry nebo zkušenost se sociálním vyloučením.

Česko má v mezinárodním srovnání podprůměrnou proočkovanost proti covidu, a to hlavně u posilujících dávek. Průměrně v Evropské unii dostalo základní očkování zhruba 90 % lidí nad 60 let. Podle dat WHO se v sezoně 2022/2023 nechala proti chřipce očkovat jen čtvrtina českých seniorů nad 65 let a 6 % celé populace. Průměr EU u seniorů byl před pandemií 44 % a v sezoně 2021/2022 vzrostl na 48 %.

Autoři studie docházejí k závěru, že samotné informační kampaně proočkovanost dospělých nezvýší. U znevýhodněných a nízkopříjmových skupin doporučují odstraňovat logistické, organizační a finanční překážky a opírat se o dlouhodobý vztah pacientů s praktickými lékaři.