Dětská obezita je chronické onemocnění s mnoha příčinami a její zdravotní následky se mohou objevit už ve školním věku. Asociace nezávislých pediatrů Attiky proto žádá, aby se obezita u dětí a dospívajících rozpoznávala včas. Léčba má být podle ní individuální, dlouhodobá a s aktivní účastí rodiny. Výzva navazuje na nová doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněná 7. října.

Data o obezitě dětí v Řecku

Údaje z několika průzkumů ukazují, jak je problém v Řecku rozšířený:

  • Zpráva WHO k šestému kolu evropské iniciativy COSI (data z let 2022–2024): nadváhu nebo obezitu mělo asi 37 % sedmiletých dětí, obézních bylo asi 18 %. Průměr zapojených zemí u dětí ve věku 7–9 let činil 25 % a 11 %.
  • Průzkum HBSC z roku 2022, který provedl institut EPIPSY: nadváhu nebo obezitu mělo 22,2 % žáků ve věku 11, 13 a 15 let. V roce 2018 to bylo 19 %. Výsledky vycházejí z hmotnosti a výšky, které žáci uvedli sami.
  • Průzkum ministerstva zdravotnictví a UNICEF z roku 2024: alespoň hodinu pohybu denně uvedlo jen 20,6 % dospívajících ve věku 15–17 let. U obrazovek mimo školu trávili v průměru tři hodiny denně.

Průzkumy se týkají různých věkových skupin a používají odlišné metody, takže je nelze přímo srovnávat. Společně ale ukazují, že opatření jsou potřeba po celé dětství i dospívání.

Rizika obezity a jejich prevence

Podle pediatrů z Attiky se komplikace obezity mohou rozvíjet i bez zjevných příznaků, a proto je včasné klinické vyšetření nezbytné. Z dlouhodobého hlediska obezita zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Zvyšuje také riziko některých nádorů, například rakoviny endometria, prsu, tlustého střeva a konečníku, jícnu, jater, žlučníku, slinivky břišní a ledvin. Posměšky, šikana a diskriminace kvůli hmotnosti navíc mohou vést ke studu, sociální izolaci a horšímu vztahu k jídlu.

Pediatr při vyšetření sleduje křivky hmotnosti, výšky a BMI, měří krevní tlak a zjišťuje anamnézu. Léčba má mít konkrétní cíle a pravidelně se přehodnocovat. U rostoucích dětí může být cílem udržet stabilní hmotnost, zatímco dítě roste do výšky. Doporučuje se pít vodu místo slazených nápojů, jíst pravidelně a pestře, stolovat společně bez obrazovek a dostatečně spát. U některých pacientů lze nasadit léky. V závažných případech posoudí specializovaný interdisciplinární tým, zda je vhodný chirurgický zákrok.

WHO doporučuje, aby děti a mladí lidé ve věku 5–17 let měli v průměru alespoň 60 minut pohybu střední až vysoké intenzity denně. Asociace zároveň vyzývá ke spolupráci státu, škol a zdravotníků. Každé dítě má mít přístup ke kvalitní výživě, bezpečným místům pro pohyb a zdravotní péči bez ohledu na finanční situaci rodiny.