Střevní mikroorganismy hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie i v zotavení z ní. Vědkyně z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přenesly střevní bakterie pacientek do laboratorních myší. Zvířata pak začala omezovat příjem potravy nebo se nadměrně pohybovat.

Jak probíhal pokus s mikrobiomem

Výzkumnice přenesly do střev myší mikroorganismy od tří skupin žen: zdravých dobrovolnic, pacientek s akutní mentální anorexií a pacientek s její chronickou formou. „Víme, že mikrobiom komunikuje s mozkem prostřednictvím celé řady molekul,“ uvedla vedoucí autorka studie Radka Roubalová. Tým zkoumal, zda změny střevních bakterií u pacientek mohou samy vyvolat některé příznaky nemoci.

Mikrobiomy z různých fází onemocnění vedly k odlišnému chování. Podle spoluautorky Petry Procházkové souvisely bakterie od pacientek s akutní anorexií hlavně se sníženým příjmem potravy, zatímco mikrobiom od chronických pacientek byl spojen se zvýšenou pohybovou aktivitou. Nadměrná potřeba pohybu je u anorexie častá a může ztěžovat léčbu i návrat k normální hmotnosti.

Bakterie nemoc nespouštějí, ale ovlivňují její průběh

Přenesené mikrobiomy sice měnily chování myší, samotný vznik anorexie ale významně neovlivnily. Střevní bakterie proto podle Roubalové pravděpodobně nejsou hlavním spouštěčem nemoci. Změny v jejich složení vznikají spíše až během onemocnění v důsledku narušeného stravování.

Vědkyně sledovaly také látky, které propojují střevo a mozek. U myší s rozvinutým anorektickým chováním výrazně klesla hladina kyseliny gama-aminomáselné (GABA), kterou produkují i střevní bakterie. Podle autorek mohou podobné metabolické změny propojovat mikrobiom s regulací chuti k jídlu a s fungováním mozku.

Součástí léčby by podle výzkumnic měla být i cílená obnova zdravého střevního mikrobiomu. „Obnovení tělesné hmotnosti nemusí automaticky znamenat návrat všech biologických funkcí do normálu,“ uvedla Procházková.

Poruchy příjmu potravy v Česku

  • Loni se s poruchami příjmu potravy léčilo v Česku více než 10 tisíc lidí; od roku 2010 se jejich počet podle ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
  • Asi 12 procent léčených tvořili muži, přes 43 procent bylo mladších 18 let.
  • Mentální anorexie postihuje přibližně 1,5 procenta dívek, častěji ve středních a vyšších sociálních vrstvách.
  • Bulimie se týká čtyř až 15 procent studentek středních a vysokých škol.
  • Desetina lidí s poruchami příjmu potravy nemoci podlehne.