Studie na myších naznačuje, že pomalejší čištění mozku u Alzheimerovy choroby může souviset s hromaděním cholesterolu. Tým Do-Geuna Kima z Korejského institutu pro výzkum mozku v Tegu zjistil, že u nemocných zvířat se tekutina, která z mozku odplavuje odpad, zastavuje kolem tepen. Nezávislí odborníci považují výsledky spíše za hypotézu než za důkaz.

Glymfatický systém a Alzheimerova choroba

V roce 2012 popsal tým neurovědkyně Maiken Nedergaardové z Rochesterské univerzity síť kanálků kolem cév, kterými proudí mozkomíšní mok a odnáší škodlivé látky. Vědci ji pojmenovali glymfatický systém. Myši, kterým chyběl vodní kanál akvaporin 4 na astrocytech, odstraňovaly beta-amyloid zhruba o 70 procent pomaleji. V roce 2024 vědci z Oregonu u pěti pacientů potvrdili, že mok proudí kolem cév i v mozku živých lidí.

Podle Světové zdravotnické organizace způsobuje Alzheimerova choroba 60 až 70 procent případů demence, kterou na světě trpí přes 57 milionů lidí. K nejsilnějším genetickým rizikovým faktorům patří varianta APOE4 genu pro apolipoprotein E, bílkovinu, která v mozku přenáší tuky včetně cholesterolu. Podle Chicagské univerzity zvyšuje jedna kopie této varianty riziko zhruba třikrát a dvě kopie asi osmkrát.

Co ukázal pokus na myších

Studie vyšla jako preprint na serveru bioRxiv a zatím neprošla recenzním řízením. Vědci použili myši s pěti mutacemi spojenými s dědičnou formou nemoci. Do prostoru s mozkomíšním mokem v zadní části lebky jim vstříkli barvivo. U zdravých myší se barvivo do půl hodiny rozšířilo podél tepen do mozkové tkáně a po dvou hodinách téměř zmizelo.

  • U nemocných myší se barvivo hromadilo kolem tepen a prostory kolem cév byly výrazně užší.
  • Malé množství barviva, které proniklo do tkáně, nasály amyloidové plaky.
  • Signál látky, která se váže na cholesterol, u nich sílil až do konce sledování. U zdravých zvířat byl nejsilnější po pěti minutách a pak slábl.

Vědci z Univerzity Sunjatsena v Kantonu letos v dubnu popsali v časopise Nature Neuroscience, že amyloid zvyšuje tvorbu cholesterolu v astrocytech a narušuje tím rozmístění akvaporinu 4. Když tvorbu cholesterolu utlumili, mimo jiné atorvastatinem, proudění se zlepšilo a myši si vedly lépe v testech paměti. Podle Daana Verhaegeho a Jonathana Kipnise z Washingtonovy univerzity v St. Louis to ale platilo jen u mladých myší, jejichž odtokové cesty ještě fungovaly.

Odborníci: zatím jen hypotéza

Roslyn Billová z Astonovy univerzity v Birminghamu označila korejskou práci spíše za takovou, která vytváří hypotézy. Doporučila pokusy zopakovat na živých myších, u nichž lze proudění sledovat v reálném čase. Nedergaardová souhlasí, že ucpané prostory kolem cév jsou vážný problém, jakou roli v tom hraje cholesterol, ale podle ní studie jasně neukazuje. Cholesterol v mozku je navíc od krevního do značné míry oddělen hematoencefalickou bariérou. Z výsledků proto nelze vyvozovat, že by pacientům pomohly běžné léky na cholesterol.