Na důchod nebo zajištění budoucnosti si v Česku spoří 33 procent lidí. Stejný podíl si vytváří rezervu na nečekané výdaje. Podle průzkumu Raiffeisenbank ale většina naspořených peněz zůstává v konzervativních produktech, nejčastěji na spořicích účtech.
Kolik a jak často Češi spoří
Část příjmů pravidelně odkládá 58 procent Čechů. Nejčastěji spoří do 5 000 korun měsíčně a více než 10 tisíc korun měsíčně si může dovolit jen 5 procent populace. Kromě pravidelných plateb se v posledním roce podařilo 63 procentům lidí odložit peníze jednorázově nebo nepravidelně, téměř vždy šlo o částky do 10 tisíc korun.
Kde Češi drží největší část úspor
Respondenti, kteří spoří, nejčastěji drží většinu peněz na těchto místech:
- spořicí účet: 51 procent,
- investiční nástroje (podílové fondy, akcie, ETF): pětina,
- běžný účet bez úročení: 13 procent,
- hotovost: 9 procent,
- stavební spoření: 5 procent.
Tisková mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová uvedla, že Češi potřebu rezervy i dlouhodobého zajištění vnímají. Podle ní je ale nutné odlišovat peníze, které mají být rychle k dispozici pro nenadálé situace, od prostředků určených k dlouhodobému zhodnocení. U dlouhého horizontu, například při přípravě na stáří, mohou mít podle ní smysl i nástroje pro systematičtější zhodnocování.
Finanční rezerva chybí téměř každému pátému
Průzkum ukázal, že domácnosti mají dál velmi rozdílně stabilní příjmy. Téměř každý pátý respondent nemá žádnou finanční rezervu. Naopak 21 procent dotázaných by z úspor pokrylo výdaje na více než pět měsíců a dalších 21 procent má peníze na dva až tři měsíce běžného života.
Banka jako možný nástroj pro lepší zhodnocení dlouhodobých úspor zmiňuje Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Zákon ho zavedl jako státem podporovanou alternativu k tradičnímu penzijnímu připojištění. Podle Kaiseršotové DIP nemá nahradit běžnou rezervu. Má lidem umožnit oddělit peníze na stáří od krátkodobé rezervy, systematicky spořit s delším horizontem a využít daňové výhody nebo příspěvek zaměstnavatele.
