Komentář ve formě glosy se zaměřuje na politiky Ševčíka a Hřiba a ptá se, který z nich prochází „mentální menopauzou“. Zároveň otevírá širší otázku, kde leží hranice přijatelného humoru o věku a pohlaví ve veřejném prostoru.
Senát jako pánský klub, nebo „Babišovy baby“?
Glosa nejprve zkoumá složení horní komory Parlamentu. Ptá se, zda je pro zemi lepší Senát v podobě pánského klubu než Senát obsazený ženami, které jsou v debatě označovány jako „Babišovy baby“. Text toto srovnání předkládá jako otázku, nikoli jako hotový závěr.
O čem se smí a nesmí žertovat
Hlavní téma glosy tvoří dvojí metr v politickém humoru. Autor se ptá, proč jsou vtipy o prostatě starších mužů obecně tolerovány, zatímco žerty o menopauze žen ve středním věku za přijatelné považovány nejsou. Otázku formuluje heslem „padni, komu padni“, tedy s úmyslem vztáhnout stejné měřítko na obě strany.
Klíčové otázky, které glosa klade:
- Který z dvojice Ševčík a Hřib prochází „mentální menopauzou“?
- Je lepší Senát jako pánský klub, nebo Senát plný „Babišových bab“?
- Smí se žertovat o prostatě starších mužů, ale ne o menopauze žen ve středním věku?
- Je Jan Grolich politická kometa, nebo „myš, která řvala“?
Jan Grolich: kometa, nebo myš, která řvala?
Poslední část glosy se věnuje Janu Grolichovi. Komentář zvažuje, zda jde o rychle stoupající politickou hvězdu, nebo o postavu, jejíž hlasité vystupování neodpovídá skutečnému politickému vlivu. Obraz „myši, která řvala“ odkazuje právě na tento rozpor mezi hlasitostí a skutečnou silou.
--- Poznámka: Výchozí text má jen tři věty a obsahuje pouze otázky, žádná fakta, data ani čísla. Text proto vychází asi na 270 slov a nic jsem nedoplňoval. Křestní jména Ševčíka a Hřiba ani funkce zmíněných politiků jsem nepřidával, protože ve zdroji nejsou.
